Pius IV.

Jeho Svatost Pius IV.
224. papež
Zvolení	25. prosince 1559
Uveden do úřadu	6. ledna 1560 (intronizace)
Pontifikát skončil	9. prosince 1565
Předchůdce	Pavel IV.
Nástupce	Pius V.
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1546
Biskupské svěcení	20. dubna 1546 světitel Filippo Archinto 1. spolusvětitel Marcantonio Bobba 2. spolusvětitel Giovanni Domenico D’Anna
Kardinálská kreace	8. dubna 1549 kreoval Pavel III.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	arcibiskup diecéze Dubrovnik (Ragusa) (14.12.1546–1553) kardinál-kněz v římském kostele Santa Pudenziana (instalován 10.5.1549–1550) kardinál-kněz v římské bazilice Sant'Anastasia (1.9.1550–1552) kardinál-kněz v římském kostele Santa Pudenziana (23.3.1552–1557) arcibiskup (osobní titul) diecéze Cassano all'Ionio (1.3.1553–1556) kardinál-kněz v kardinálské titulatuře Santo Stefano al Monte Celio (11.12.1553–1557) arcibiskup (osobní titul) diecéze Foligno (25.6.1556–7.5.1557) kardinál-kněz v římském kostele Santa Prisca (20.9.1557–1559) arcibiskup milánské arcidiecéze (20.7.1558–25.12.1559)
Zúčastnil se	papežské konzistoře 1549 (kreován kardinálem); konkláve: 1549/1550, duben a květen 1555, 1559, 1560, 1561, 1563 a 1565
Osobní údaje
Rodné jméno	Giovanni Angelo de Medici di Marignano
Datum narození	31. března 1499
Místo narození	Milán, Milánské vévodství
Datum úmrtí	9. prosince 1565 (ve věku 66 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Bazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri
Příbuzní	Karel Boromejský (synovec)[1] Carlo Gesualdo (prasynovec)[1]
Seznam papežů nosících jméno Pius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papež Pius IV. (italsky: Pio IV; 31. března 1499, Milán – 9. prosince 1565, Řím), rozený Giovanni Angelo de Medici, byl od 25. prosince 1559 až do své smrt 9. prosince 1565 hlavou katolické církve a vládcem Papežského státu. Narodil se v Miláně, jeho rodina se považovala za větev rodu Medicejských a používala stejný erb. Ačkoli moderní historici nenašli žádný důkaz potvrzující toto tvrzení, Medicejové z Florencie uznali nároky Medicejských z Milána na počátku 16. století.^[2][3]

Předsedal závěrečnému zasedání Tridentského koncilu. Jeho synovec, kardinál Karel Boromejský, byl jeho blízkým poradcem. Jako papež inicioval Pius IV. řadu stavebních projektů v Římě, včetně jednoho ke zlepšení zásobování vodou.